Příznaky a příčiny mrtvice kvíz

Trombektomie znamená odstranění trombu. Používá se typicky v případě uzávěru určité důležité cévy krevní sraženinou a jde primárně o chirurgický zákrok. Nejčastějšími metodami jsou katetrová a mechanická trombektomie. Při katetrové trombektomii je hmota trombu odsáta, při mechanické je trombus rozbitý na drobné části a následně odstraněny.

Důležité: Čas se začíná počítat od prvních příznaků, nikoli od příjezdu do nemocnice! Je nesmírně důležité, aby sám postižený, jeho příbuzní, nebo kdokoli jiný, kdo je právě přítomen u postiženého člověka, okamžitě rozpoznal počáteční příznaky a jednal správně – zavolal 155. Jen tak lze zabránit zbytečnému zpoždění příjmu do nemocnice a zahájení léčby. Diagnostika a akutní léčba mrtvice proto vždy znamenají závod s časem.

Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku. Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

Co je pravidlo FAST? Jedná se o čtyři zkratky hlavních příznaků, s jejíchž pomocí rychle odhalíte mozkovou mrtvici. Co jednotlivá písmenka znamenají?

• FACE – ochrnutí obličeje a tekoucí sliny z úst
• ARM – necitlivost paže a neschopnost udržet předmět
• SPEECH – neschopnost komunikace, případně obtížné porozumění řeči pacienta
• TIME (TEST) - v případě výše uvedených příznaků začínáte bojovat s časem; co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc

Hemoragická cévní mozková příhoda (CMP) je charakterizována intrakraniálním krvácením do mozkového parenchymu (intraparenchymatózní krvácení) nebo do komorového systému (subarachnoidální krvácení). Hemoragické CMP tvoří přibližně 20 % všech mozkových příhod. Jsou spojeny s nižším přežitím než je tomu u ischemických iktů, 2/3 pacientů umírá do půl roku od vzniku iktu.

Pacienti s cévní mozkovou příhodou s určitými srdečními chorobami (ischemická choroba srdeční) potřebují antikoagulační léky (antikoagulancia), které snižují srážlivost krve nikoli na úrovni krevních destiček, nýbrž na úrovni koagulačních faktorů, které jsou přítomny v krevní plazmě. Antikoagulační léky (antikoagulancia) tak snižují krevní srážlivost, v žádném případě však krev „neředí“. Z tohoto pohledu je často lidově užívaný výraz „léky na ředění krve“ nesprávný.