Labská louka a pramen Labe

6

Zdarma stáhnout (Přispějte mi na další projekty) ve vysokém rozlišení.

Chcete-li mě sledovat i na YouTube, přihlaste se k odběru.

Stáhnout

Labská louka – je náhorní plošina parovinného charakteru ležící v západní části Krkonoš v nadmořské výšce přibližně 1350 až 1400 metrů.

Dominantou ze severní strany je vrchol Violík ležící na česko-polské hranici. Na západní straně z Labské louky vytéká potok Mumlava; v jejím středu pak leží ve výšce 1387 metrů pramen Labe. Labe zde teče k jihovýchodu a louku opouští poblíž Labské boudy. Západně od ní se při okraji louky nachází automatická stanice ČHMÚ pro měření atmosférického ozonu.

Přes Labskou louku procházela ještě v 16. století obchodní stezka spojující Čechy a Slezsko.

Labská louka představuje území se vzácnou vegetací, které je součástí 1. zóny Krkonošského národního parku (v letech 1952–2008 v rámci státní přírodní rezervace Západokrkonošská, resp. Prameny Labe). Kromě kosodřeviny se zde nachází rašeliniště a vzácná endemitní květena včetně glaciálních reliktů (např. všivec sudetský, ostružiník moruška). Rostlinstvo je přizpůsobeno zdejším drsným klimatickým podmínkám – Labská louka je často pokryta sněhem více než 6 měsíců v roce a výška sněhové pokrývky běžně dosahuje dvou až tří metrů.

Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe. Nachází se v nadmořské výšce přibližně 1 387 m na Labské louce, necelý kilometr jihozápadně od hory Violík, na katastru města Špindlerův Mlýn, čili v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje. Hranice s městem Rokytnice nad Jizerou a tedy okresem Semily kraje Libereckého se tu nekryje se severojižní tzv. Českou cestou, ale probíhá několik desítek metrů západně od pramene Labe. Místo patří k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně pohoří, jeho význam byl oceňován již roku 1684, kdy je navštívil a požehnal královéhradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka.

Jak řečeno výše, jedná se pouze o symbolickou instalaci na křižovatce značených turistických cest v podobě skruže s přítokem a odtokem vody, vydlážděným okolím s lavičkami a (od roku 1968) kamennou stěnou, vyobrazující barevné znaky 26 významných měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Autorem stěny byl Jiří Škopek. Dále se zde nachází dvojice pamětních desek. První je věnována klubem českých turistů k sedmdesátinám propagátora české turistiky v Krkonoších Jana Buchara, druhá pak k osmdesátému výročí organizované turistiky a stému výročí narození Jana Buchara. Po Janu Bucharovi nese název i červeně značená trasa z Jilemnice, která je v tomto místě zakončena. V roce 2006 byla k prameni Labe umístěna dřevěná socha alegorie vody.

Vlastní rozvodí probíhá západně od tohoto místa ve vzdálenosti zhruba 150 až 300 m a v tomto prostoru se také nachází skutečné prameniště Labe, z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné.

Sdílení
Please wait...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *