Krakonošova kazatelna

4

Vysoká pláň je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici na Západním Slezském hřbetu mezi Vysokým Kolem a Violíkem, asi 7 km SZ od Špindlerova Mlýna. Na polské straně vrcholu stojí Vysílač Sněžné jámy, asi nejzajímavější (a určitě nejnepřehlédnutelnější) stavba na hřebenech Krkonoš.

Český vrchol Vysoké pláně (nejvyšší bod na českém území) se nachází jihozápadně od budovy vysílače ve výšce 1490 m n. m. Nejvyšší bod ve výšce 1497 m tvoří vrchol skaliska Krakonošova kazatelna, ležícího již na polské straně, bezprostředně u budovy vysílače. Podle kritérií projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska jde o tzv. vedlejší vrchol Vysokého Kola, protože prominence českého vrcholu (převýšení od sedla s Vysokým Kolem) je menší než 15 m. Vrcholová část je porostlá řídkou klečí.

Vysoká pláň je přístupná po červeně značené cestě česko-polského přátelství nebo po žlutě značené cestě od Labské boudy.

V roce 1837, tj. v počátcích krkonošské turistiky, byla v těchto místech postavena budka s občerstvením a útulkem pro 2 osoby, svého času první krkonošská stavba určená výhradně pro turistické účely. Po roce 1858 zbudovaný kamenný dům s restaurací pro 50 lidí už umožňoval nocleh pro 21 osob. V letech 1896–97 byl z iniciativy rodu Schaffgotschů postaven několikapatrový luxusní horský hotel Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami. Za druhé světové války se hotel stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe. Po roce 1945 se budově začalo říkat Wawel, pro její podobnost s krakovským královským hradem. V roce 1950 zprovoznil Polský klub turistů PTTK v bývalém hotelu bufet a pouze několik lůžek, který sloužil do roku 1960, kdy byl na zbořeništi zdí bývalého hotelu zřízen provizorní TV vysílač pro přenos signálu z olympijských her v Římě. Současnou podobu získala budova po přestavbách v letech 1960-1964 a 1974-1978.

Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně. Jáma na severním svahu se jmenuje Malá Sněžná jáma (polsky Mały Śnieżny Kocioł), 550 m dlouhá, 400 m široká a 300 m hluboká, na východním svahu je Velká Sněžná jáma (polsky Wielky Śnieżny Kocioł), 800 m dlouhá, 600 m široká a 300 m vysoká, na jejímž dně se nacházejí ledovcová jezírka Śnieżne Stawki. Sněžné jámy jsou výborným příkladem alpské krajiny, zastoupené řadou vzácných rostlin (např. lomikámen sněžný, lomikámen vstřícnolistý aj.).

Sdílení
Please wait...

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *