Žalský hřbet

0

Zdarma stáhnout (Přispějte mi na další projekty) ve vysokém rozlišení.

Chcete-li mě sledovat i na YouTube, přihlaste se k odběru.

Stáhnout
You are here:
< Back

Žalský hřbet (německy Heidelbergkamm) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části na rozhraní Královéhradeckého a Libereckého kraje.

Žalský hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy. Od Černohorské hornatiny na východě jej odděluje údolí Labe, od Lánovské vrchoviny na jihu sedlo Křížovky, od Studenecké pahorkatiny a Vlčího hřbetu na západě údolí Jizerky a od Českého hřbetu na severu sedlo mezi Mechovincem a Medvědínem v prostoru Horních Míseček.

Žalský hřbet je tvoří řada šesti vrcholů tvořící kompaktní hřeben orientovaný v severojižním směru. Nejsevernější Mechovinec (1074 m) je nejvyšší. Směrem na jih pak následuje Černá skála (1038 m), Šeřín (1026 m), Jánský vrch (924 m) a Zadní a Přední Žalý (1035 m a 1018 m). Na bocích hřbetu se nachází několik výběžků, přičemž pouze na západním výběžku Černé skály se nachází jediný boční vrchol – Velký Jeřábník (892 m). Mezi významnější patří ještě výběžek Janova hora v západním úbočí Šeřína a Žalský Kozí hřbet v severovýchodním úbočí Zadního Žalého.

Žalský hřbet tvoří rozvodí mezi povodími Labe a Jizery. Labe protéká přímo pod jeho východním svahem a nachází se na něm vodní nádrž Labská. Pod západním svahem protéká Jizerka, která je levostranným přítokem Jizery. V Dumlichově dole na východním úbočí Žalého se v prostoru pramene Šindelové strouhy nachází vodárenský komplex z roku 1889 určený k zásobování Vrchlabí pitnou vodou.

Původní souvislý monokulturní hospodářský smrkový les je na několika místech rozrušen pasekami. V úbočích hřbetu se nacházejí četné luční enklávy.

Prostor Žalského hřbetu se nachází na území Krkonošského národního parku, menší části pak v jeho ochranném pásmu. Nacházejí se zde četné skalní výchozy (např. Harrachova skála na severovýchodním úbočí Mechovince či Emina skála na severovýchodním úbočí Jánského vrchu). Skaliska na vrcholech Šeřína a Černé skály byla uzpůsobena k vyhlídkovým účelům.

Kromě sedel na severním a jižním okraji hřbetu se veřejná komunikace dostává hlouběji do jeho úbočí pouze v prostoru Benecka. Jediná významnější neveřejná komunikace pak spojuje Benecko přes sedlo Rovinku se Špindlerovým Mlýnem. Další zpevněné komunikace spojují jednotlivé luční enklávy s okolními obcemi a obsluhují lesní masív.

V ose hřbetu se nachází pouze turistické chaty v sedle Rovinka a na Předním Žalém a kamenná rozhledna z roku 1892 tamtéž. Do svahů zasahuje zástavba obcí Benecko a Labská. Horské chalupy a další zástavba se pak nachází na četných lučních enklávách (Janova Hora, Přední Labská a další). Na úbočích pak byla vybudována četná lyžařská centra obsluhovaná čtveřicí lanových drah:

Lanová dráha Benecko – Kejnos
Lanová dráha Herlíkovice – Žalý
Lanová dráha Herlíkovice – Bubákov
Lanová dráha Špindlerův Mlýn – Labská

Osu hřbetu sleduje červená turistická značka z Horních Míseček do Jilemnice. V sedle Rovinka ji křižuje po úbočích vedená zelená značka z Benecka do Špindlerova Mlýna. Další značené trasy mají příčný směr.

Sdílení

Comments are closed.