Ruský plynárenský gigant Gazprom omezí ve středu 27.07.2022 dodávky plynu na 33 milionů metrů krychlových denně, oznámila ruská společnost. Plynovod tak bude využit jen na pětinu své kapacity. Gazprom to zdůvodnil technickými problémy s turbínami, podle Německa jde o politické rozhodnutí.

Dosud byl provoz plynovodu omezen na zhruba 40 procent kapacity a dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových denně.

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro transport ruského plynu do Evropské unie. Jeho maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových denně.

Ruský plynárenský gigant Gazprom odstaví ve středu 27. července z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity.

[ays_poll id=31]

Gazprom (rusky Газпром; dlouhá verze: Публичное акционерное общество «Газпром») je největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě.

Gazprom dodává zemní plyn mnoha státům Evropské unie, hlavně Německu, Česku, Slovensku, Rakousku, Maďarsku a Polsku. Kromě toho zásobuje východní Evropu a státy bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny. V posledních letech se rozvíjí i jeho obchod s Tureckem a se státy mimo Evropu, především s Čínou. Gazprom bude těžit plyn i v Bolívii. Dodává plyn i na trh Spojených států, kde drží asi 5% podíl.

V roce 2005 byla uzavřena smlouva mezi Gazpromem a německými koncerny E.ON a BASF o stavbě velkokapacitního plynovodu pod Baltickým mořem z Ruska přímo do Německa. Tento plynovod zvaný Nord Stream je již v provozu. Členem a později předsedou dozorčí rady společnosti Nordeuropäische Gasleitungs-Gesellschaft (NEGP), která tento plynovod provozuje, se stal bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. V současnosti je již připravena výstavba druhého tahu tohoto plynovodu s názvem Nord Stream 2, kterým by se přepravní kapacita ještě zdvojnásobila. Tato stavba však naráží na silný odpor ze strany Polska, Ukrajiny a také Spojených států.

Gazprom se také ve velkém měřítku zabývá těžbou a distribucí ropy. V roce 2007 měl 445 000 zaměstnanců; do roku 2016 se tento počet zvýšil na 456 000. To znamená, že Gazprom je po armádě Ruské federace druhým největším zaměstnavatelem v zemi, nadto s nadprůměrnými výdělky.

Z akciového kapitálu ve výši 11 400 miliard rublů (₽) koncem roku 2016, což odpovídalo 151,8 miliardy USD, drží ruská vláda kontrolní většinu 50 % plus jednu akcii, zatímco zbývajících téměř 50 % akcií připadá na soukromé investory. Akcie Gazpromu jsou obchodovány na ruských i zahraničních burzách cenných papírů. Předsedou představenstva Gazpromu je Alexej Miller; v jeho dozorčí radě má ruská vláda většinu zástupců.

Od listopadu 2011 Gazprom zcela vlastní běloruskou společnost Beltranshaz provozující tranzitní plynovody do Evropy. Kromě platby ve výši 2,5 miliardy dolarů se Gazprom v rámci obchodu zavázal několik let dodávat Bělorusku levnější plyn.

Gazprom staví v Petrohradu svou novou centrálu s názvem Lakhta Center. Součástí centrály je zatím ještě ne zcela dokončený supermoderní mrakodrap, který je od ledna 2018 vysoký 462 metrů, s 87 podlažími a nástavbou. Tím je již nejvyšší budovou celé Evropy, přičemž další čtyři místa v tomto pořadí patří mrakodrapům v  Moskvě.