Jestřábí boudy, původně skupina pěti budov v nadmořské výšce 1380 metrů, patřily mezi významné stavby v Krkonoších. Nacházely se pod vrcholem Vrbatova návrší a nesly bohatou, byť tragickou historii, od vojenského zázemí až po turistické využití.
Vznik jako vojenská základna
Jestřábí boudy byly postaveny v roce 1938 jako kasárna československé armády, která měla střežit nově budované opevnění v oblasti Krkonoš. Pět objektů, z toho čtyři ubytovací a jeden skladovací, byly původně určeny pro vojenský tábor ve Vyškově. Strategické zásobování mělo zajišťovat napojení na Masarykovu horskou silnici a plánovaná lanová dráha, která však nebyla nikdy dokončena.
Německá polární výzkumná stanice
Po okupaci v roce 1938 se Jestřábí boudy změnily na německou Polární výzkumnou stanici Zlaté návrší (Polare Versuchsstation Goldhöhe). Za druhé světové války sloužily jako vojenská polární škola, kde adepti cvičili přežití v extrémních podmínkách. Výcvik zahrnoval lyžování, přežívání v zimě, ale i zvládání zranění, což z nich činilo klíčový bod nacistických operací v polárních oblastech.
Turistické využití po válce
Po válce se Jestřábí boudy dostaly pod správu podniku Interhotel Krkonoše. Sloužily jako rekreační středisko s restaurací a lyžařským vlekem. Postupný úpadek údržby vedl k degradaci jejich významu – z turistické atrakce se staly ubytovny pro dělníky. V 70. letech dvě budovy vyhořely a špatné nakládání s odpadními vodami v chráněné oblasti vedlo k jejich definitivnímu uzavření. V roce 1986 byly budovy zdemolovány, aby bylo chráněno nejcennější prostředí Krkonošského národního parku.
Současnost
Dnes jsou na místě Jestřábích bud k nalezení pouze základy a několik technických objektů sloužících nedaleké Vrbatově boudě. Místo však stále vypráví příběh bohaté historie, od vojenského zázemí po turistickou atrakci, a je důkazem proměnlivosti krkonošské krajiny.
Jestřábí boudy jsou připomínkou dynamických proměn Krkonoš a fascinují svou pohnutou historií, která spojuje vojenské, vědecké a turistické kapitoly.
