Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj
KrkonošeVideaJaro v Krkonoších, Rokytnice nad Jizerou, Buřany, Františkov

Jaro v Krkonoších, Rokytnice nad Jizerou, Buřany, Františkov

by

Krkonoše (německy Riesengebirge, polsky Karkonosze) jsou geomorfologickým celkem a nejvyšším pohořím Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka (1603 m). Podle pověstí střeží Krkonoše bájný duch Krakonoš. Patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.

Širší horský celek zahrnující dnešní Krkonoše byl již ve starověku popsán jako Sudety, což je název zřejmě keltského původu (nejčastěji překládaný jako Kančí hory), nebo balkánského původu (překládaný jako Kozí hory). Klaudios Ptolemaios (asi 85-165) použil pro dnešní Sudety názvy Sudetayle (od Krušných hor) a Askiburgion (zejména Jeseníky, okolí vandalského města Askiburgium, snad až po Lužické hory, tedy včetně Krkonoš). Dio Cassius ve 3. století použil pro Askiburgion název Vandalské hory. Poté co se Ptolemaiovy mapy dostaly do Čech, Bohuslav Balbín či Pavel Skála ze Zhoře používali rozšíření názvu Sudety na celý pás (17. století).

Samotné Krkonoše jsou v ruských letopisech v roce 1095 nazvány Český les[1] a Přibík Pulkava v roce 1380 je nazývá Sněžné hory.

Název Krkonoš původně označoval jednak dnešní Vysoké Kolo a také Kotel neboli Kokrháč.[2] Označení Krkonoš (v singuláru ženského rodu, „ta“ Krkonoš) pro horský hřbet se objevuje v roce 1492 v zápise o rozdělení štěpanického panství na valdštejnský a jilemnický díl, v roce 1499 pak v listině Vladislava II., nejstarší dochovanou mapu s tímto názvem zpracoval Mikuláš Klaudyán v roce 1518. Václav Hájek z Libočan ve své kronice roku 1541 použil název Česká a Slezská Krkonoš.

První doklad o rozšíření názvu na celé hory je z roku 1517, kdy byl použit název Krkonošské hory, nápis Krkonoš doplňoval obrázek čerta. Zkrácený název Krkonoše je poprvé doložen v roce 1601. Název je nejčastěji považován za odvozeninu ze starého slovanského základu „krk“ či „krak“ znamenajícího kleč čili kosodřevinu, Josef Jungmann je spojoval se jménem germánského či keltského kmene Corconti či Korkontoi, zmiňovaného Ptolemaiem, s předpokladem, že jím zmiňované pohoří Asciburgius bylo totožné s dnešními Krkonoši (Korkontoi však měli žít někde poblíž pramenů Visly, tedy spíše v Beskydech). Některá bádání vykládají původ názvu z praslovanského základu s významem „kamenité úbočí, kamenité pole“ a předpokládají souvislost s názvem ukrajinského pohoří Gorgany ve Východních Karpatech.

Německý ekvivalent (česká i slezská strana hor byla až do roku 1945 obydlena z drtivé většiny Němci) s významem Obří hory (Riesengebirge, v angličtině Giant Mountains) pochází z názvu Risenberg, jímž Agricola (Georgius?) v roce 1546 označil Sněžku. Množné číslo Riesengebirge pro celé pohoří je poprvé zaznamenáno v roce 1571.

 

Sdílení
Please wait...

leave a reply

Back to Top