Povolení k uvedení kotlů do trvalého provozu.

Provozního deníku kotle.

• znát obsluhované kotelní zařízení a stav plnění příkazů revizního technika
• dbát, aby se v kotelně nezdržovaly nepovolané osoby
• nevzdalovat se od obsluhovaného kotle, popř. skupiny kotlů s výjimkou krátkodobého zdržení v blízkosti kotelny, nutného v zájmu obsluhy kotle nebo při použití hygienického zařízení - za krátkodobé vzdálení se považuje doba do 5ti minut. Podmínky tohoto ustanovení odlišné lze stanovit po předchozím souhlasu dozorčího orgánu
• provádět předepsané záznamy do provozního deníku kotle
• ohlásit nadřízenému pracovníkovi neprodleně každou poruchu nebo závadu na obsluhovaném kotelním zařízení
• podrobit se nejméně jednou za tři roky prověrce odborné způsobilosti před pracovníkem stanoveným provozovatelem
• podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným zvláštními předpisy

Za krátkodobé vzdálení se považuje doba do 5ti minut - krátkodobé zdržení v blízkosti kotelny, nutného v zájmu obsluhy kotle nebo při použití hygienického zařízení. Podmínky tohoto ustanovení odlišné lze stanovit po předchozím souhlasu dozorčího orgánu.

Před uzavřením tlakového celku kotle, jakož i vstupů do spalinových a vzduchových cest, je nutno se přesvědčit, zda v nich nezůstaly osoby nebo předměty tam nepatřící.

Před zatopením kotle je nutno překontrolovat úplnost a správnost nastavení výstroje tlakového celku, jakož i spalovacího zařízení včetně topeniště, funkci signalizačních a blokovacích zařízení, je-li jimi kotelní zařízení vybaveno.

Doba k tomu potřebná závisí na typu kotle a druhu paliva a musí být určena v provozních předpisech výrobce. Nemá však být kratší než doba, za kterou se 5krát vymění objem vzduchu v topeništi. U kotlů s podtlakovým topeništěm je nutno přezkoušet, zda je v topeništi dostatečný tah, který je nutno seřídit tak, aby se po zátopu nemohly v topeništi nahromadit nespálené plyny. Kotle s přetlakovým topeništěm se pouze provětrají. Je-li topeniště vybaveno manostaty k hlídání tlaku (tahu), přezkoušejí se i jejich funkce.

Parní a horkovodní kotle s parním polštářem se plní až ke značce nejnižší přípustné vodní hladiny. U horkovodních kotlů musí být naplněn též vnitřní potrubní okruh až po rozdělovač. Parní kotle průtočné musí být naplněny až po najížděcí nádoby (separátory). Při plnění kotlů vodou musí být odvzdušňovací ventily na výparníku otevřeny.

Při nahřátém parovodu smí být hlavní parní uzávěr otevřen teprve, je-li tlak páry v tlakovém celku kotle (těsně před parním uzávěrem) o 0,05 až 0,1 MPa vyšší než tlak v parovodu a teplota přehřáté páry buď stejná nebo nejvýše o 50°C nižší než v parovodu.

Článek 72. Mimořádnými podmínkami se rozumí např.

• pokles nebo stoupnutí vodní hladiny mimo přípustné meze
• selhání jediného přímého nebo jednoho ze dvou přímých vodoznaků
• selhání průtokoměrů u průtočných parních nebo horkovodních kotlů
• selhání napáječek, popř. napájecích armatur
• překročení jmenovitých a dovolených parametrů (viz ČSN 07 0010)
• vznik netěsnosti ve stěnách tlakového celku
• zhoršení předepsané jakosti napájecí nebo kotelní vody
• náhlé podstatné zhoršení činnosti zařízení sloužících k odlučování pevných nebo plynných škodlivin
• vznik neobvyklých provozních jevů (poruch), jejichž příčiny nelze za provozu jednoznačně určit

Článek 73. 

• Při poklesu hladiny vody ve vodoznacích parních nebo horkovodních kotlů s parním polštářem pod nejnižší přípustnou výši lze kotel dále provozovat, prokáže-li se profouknutím vodoznaků, že závada byla způsobena sníženou průchodností vodoznaků. U parních kotlů, u nichž by při selhání napájení a u horkovodních kotlů, u nichž by při selhání doplňování poklesl stav z normálního na nejnižší přípustný stav za dobu kratší než dvě minuty při jmenovitém výkonu kotle, musí se v případě, že více než jeden přímý nebo dálkový vodoznak ukazuje nedostatek vody, nebo je-li uvedeno v činnost signalizační zařízení nedostatku vody, odstavit topení a teprve potom přezkoušet vodoznaky.

Článek 74. Při stoupnutí hladiny v přímých (popř. dálkových) vodoznacích nad nejvyšší přípustnou mez, je nutno vodoznaky profouknout. Trvá-li i po tomto profouknutí zvýšení hladiny, je nutno

• omezit topení, napájení i odběr páry
• kotel ve zvýšené míře odluhovat, popř. odkalovat
• sledovat teplotu přehřáté páry a při jejím náhlém poklesu odpojit kotel od motorických spotřebičů páry
• nedojde-li k poklesu hladiny ve vodoznacích, postupovat podle místních provozních předpisů výrobce
• u bubnových kotlů vypouštět z bubnu vodu havarijní výpustí

Článek 75. Při selhání jednoho ze dvou přímých vodoznaků může být kotel provozován za těchto podmínek:

• je-li kotel vybaven kromě přímých vodoznaků ještě dálkovým vodoznakem
• u kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa jen tehdy, dovoluje-li konstrukce vodoznaku přezkoušet výši vodní hladiny stejně jako zkušební kohouty podle ČSN 07 0620
• u kotlů s konstrukčním tlakem nad 1,55 MPa nevybavených dálkovým vodoznakem schválené konstrukce, musí být vadný vodoznak opraven nejdéle do 24 hodin. Pokyny pro způsob obsluhy kotle v této době musí být určeny v místních provozních předpisech. Po uplynutí 24 hodin je další provoz kotle pouze s jedním přímým vodoznakem nepřípustný.

Článek 76. Pokud má kotel pouze jeden přímý vodoznak a dva dálkové, musí být při svém selhání přímý vodoznak opraven do 24 hodin. Po uplynutí této doby je další provoz kotle pouze s dálkovými vodoznaky nepřípustný.

Článek 75. Při selhání jednoho ze dvou přímých vodoznaků může být kotel provozován za těchto podmínek:

• je-li kotel vybaven kromě přímých vodoznaků ještě dálkovým vodoznakem
• u kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa jen tehdy, dovoluje-li konstrukce vodoznaku přezkoušet výši vodní hladiny stejně jako zkušební kohouty podle ČSN 07 0620
• u kotlů s konstrukčním tlakem nad 1,55 MPa nevybavených dálkovým vodoznakem schválené konstrukce, musí být vadný vodoznak opraven nejdéle do 24 hodin. Pokyny pro způsob obsluhy kotle v této době musí být určeny v místních provozních předpisech. Po uplynutí 24 hodin je další provoz kotle pouze s jedním přímým vodoznakem nepřípustný.

Parní a horkovodní kotle musí být ihned odstaveny z provozu v těchto případech:

• při ztrátě vody ve vodoznacích trvající i po profouknutí vodoznaků a uzavřeném přívodu páry
• dojde-li k selhání obou přímých vodoznaků, popř. všech přímých vodoznaků u parních kotlů s vícestupňovým odpařováním (u parních kotlů nevybavených dálkovými vodoznaky schválené konstrukce)
• při vzniku takových trhlin nebo netěsností ve stěnách tlakového celku, že ani při zvýšeném napájení nelze udržet nejnižší stav vody v kotli (popř. průtok vody u horkovodních a průtočných parních kotlů), nebo které by mohly přímo ohrozit bezpečnost osob a okolí
• při závažné poruše zazdívky (např. při nebezpečí zřícení její části) nebo při nepřípustném ohřátí nosné konstrukce kotle
• při výbuchu nespálených plynů v topeništi, při němž mohl být poškozen tlakový celek kotle nebo jeho zazdívka
• při vzniku nebezpečných deformací na stěnách tlakového celku kotle
• ve všech případech, kdy je stavem kotelního zařízení bezprostředně ohrožena bezpečnost osob a okolí
• nastanou-li v kotelně, popř. v tepelné dozorně takové poměry (špatná viditelnost, požár apod.), že spolehlivou obsluhu kotle nelze zajistit
• při překročení nebo podkročení nejvýše dovolených parametrů podle čl. 79 a 80 po delší dobu než je stanoveno v provozních předpisech výrobce
• dojde-li u kotlů s výtavnými ohništi k zatavení výtokového otvoru, takže není možný odvod tvořící se strusky, popř. dojde-li k takové poruše odstruskovacího zařízení, že je vyřazeno z provozu, takže zatavení výtokových otvorů hrozí a není možno provést opravu podle čl. 84
• vyskytnou-li se za provozu neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze zjistit a odstranit
• ve všech případech stanovených provozními předpisy výrobce

Článek 86. Kromě případů podle čl. 85 musí být parní kotle ihned odstaveny z provozu též,

• dojde-li k takovému výpadku napáječek, popř. poruše napájecího potrubí nebo napájecích armatur, že není možno kotel dostatečně napájet, tj. nelze-li udržet nejnižší přípustnou hladinu vody v kotli

Článek 89. O provozu kotlů za mimořádných podmínek, popř. o příčině jeho okamžitého odstavení musí být učiněn záznam do provozního deníku kotle.

Vznikne-li na tlakovém celku kotle netěsnost (např. trhlina), má být kotel co nejdříve odstaven z provozu. Lze-li důvod netěsnosti spolehlivě zjistit a bezpečnost zařízení a osob není přímo ohrožena, lze kotel přechodně udržet v provozu. O této možnosti rozhodne odpovědný pracovník provozovatele určený v místních provozních předpisech, a to podle zjištěných skutečností.

Parní a horkovodní kotle musí být ihned odstaveny z provozu v těchto případech:

• při ztrátě vody ve vodoznacích trvající i po profouknutí vodoznaků a uzavřeném přívodu páry
• dojde-li k selhání obou přímých vodoznaků, popř. všech přímých vodoznaků u parních kotlů s vícestupňovým odpařováním (u parních kotlů nevybavených dálkovými vodoznaky schválené konstrukce)
• při vzniku takových trhlin nebo netěsností ve stěnách tlakového celku, že ani při zvýšeném napájení nelze udržet nejnižší stav vody v kotli (popř. průtok vody u horkovodních a průtočných parních kotlů), nebo které by mohly přímo ohrozit bezpečnost osob a okolí
• při závažné poruše zazdívky (např. při nebezpečí zřícení její části) nebo při nepřípustném ohřátí nosné konstrukce kotle
• při výbuchu nespálených plynů v topeništi, při němž mohl být poškozen tlakový celek kotle nebo jeho zazdívka
• při vzniku nebezpečných deformací na stěnách tlakového celku kotle
• ve všech případech, kdy je stavem kotelního zařízení bezprostředně ohrožena bezpečnost osob a okolí
• nastanou-li v kotelně, popř. v tepelné dozorně takové poměry (špatná viditelnost, požár apod.), že spolehlivou obsluhu kotle nelze zajistit
• při překročení nebo podkročení nejvýše dovolených parametrů podle čl. 79 a 80 po delší dobu než je stanoveno v provozních předpisech výrobce
• dojde-li u kotlů s výtavnými ohništi k zatavení výtokového otvoru, takže není možný odvod tvořící se strusky, popř. dojde-li k takové poruše odstruskovacího zařízení, že je vyřazeno z provozu, takže zatavení výtokových otvorů hrozí a není možno provést opravu podle čl. 84
• vyskytnou-li se za provozu neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze zjistit a odstranit
• ve všech případech stanovených provozními předpisy výrobce

Jako provoz za mimořádných podmínek. Mimořádnými podmínkami se rozumí např.:

• pokles nebo stoupnutí vodní hladiny mimo přípustné meze
• selhání jediného přímého nebo jednoho ze dvou přímých vodoznaků
• selhání průtokoměrů u průtočných parních nebo horkovodních kotlů
• selhání napáječek, popř. napájecích armatur
• překročení jmenovitých a dovolených parametrů (viz ČSN 07 0010)
• vznik netěsnosti ve stěnách tlakového celku
• zhoršení předepsané jakosti napájecí nebo kotelní vody
• náhlé podstatné zhoršení činnosti zařízení sloužících k odlučování pevných nebo plynných škodlivin
• vznik neobvyklých provozních jevů (poruch), jejichž příčiny nelze za provozu jednoznačně určit

Jako provoz za mimořádných podmínek. Mimořádnými podmínkami se rozumí např.:

• pokles nebo stoupnutí vodní hladiny mimo přípustné meze
• selhání jediného přímého nebo jednoho ze dvou přímých vodoznaků
• selhání průtokoměrů u průtočných parních nebo horkovodních kotlů
• selhání napáječek, popř. napájecích armatur
• překročení jmenovitých a dovolených parametrů (viz ČSN 07 0010)
• vznik netěsnosti ve stěnách tlakového celku
• zhoršení předepsané jakosti napájecí nebo kotelní vody
• náhlé podstatné zhoršení činnosti zařízení sloužících k odlučování pevných nebo plynných škodlivin
• vznik neobvyklých provozních jevů (poruch), jejichž příčiny nelze za provozu jednoznačně určit

Parní a horkovodní kotle musí být ihned odstaveny z provozu v těchto případech:

• při ztrátě vody ve vodoznacích trvající i po profouknutí vodoznaků a uzavřeném přívodu páry
• dojde-li k selhání obou přímých vodoznaků, popř. všech přímých vodoznaků u parních kotlů s vícestupňovým odpařováním (u parních kotlů nevybavených dálkovými vodoznaky schválené konstrukce)
• při vzniku takových trhlin nebo netěsností ve stěnách tlakového celku, že ani při zvýšeném napájení nelze udržet nejnižší stav vody v kotli (popř. průtok vody u horkovodních a průtočných parních kotlů), nebo které by mohly přímo ohrozit bezpečnost osob a okolí
• při závažné poruše zazdívky (např. při nebezpečí zřícení její části) nebo při nepřípustném ohřátí nosné konstrukce kotle
• při výbuchu nespálených plynů v topeništi, při němž mohl být poškozen tlakový celek kotle nebo jeho zazdívka
• při vzniku nebezpečných deformací na stěnách tlakového celku kotle
• ve všech případech, kdy je stavem kotelního zařízení bezprostředně ohrožena bezpečnost osob a okolí
• nastanou-li v kotelně, popř. v tepelné dozorně takové poměry (špatná viditelnost, požár apod.), že spolehlivou obsluhu kotle nelze zajistit
• při překročení nebo podkročení nejvýše dovolených parametrů podle čl. 79 a 80 po delší dobu než je stanoveno v provozních předpisech výrobce
• dojde-li u kotlů s výtavnými ohništi k zatavení výtokového otvoru, takže není možný odvod tvořící se strusky, popř. dojde-li k takové poruše odstruskovacího zařízení, že je vyřazeno z provozu, takže zatavení výtokových otvorů hrozí a není možno provést opravu podle čl. 84
• vyskytnou-li se za provozu neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze zjistit a odstranit
• ve všech případech stanovených provozními předpisy výrobce

Parní a horkovodní kotle musí být ihned odstaveny z provozu v těchto případech:

• při ztrátě vody ve vodoznacích trvající i po profouknutí vodoznaků a uzavřeném přívodu páry
• dojde-li k selhání obou přímých vodoznaků, popř. všech přímých vodoznaků u parních kotlů s vícestupňovým odpařováním (u parních kotlů nevybavených dálkovými vodoznaky schválené konstrukce)
• při vzniku takových trhlin nebo netěsností ve stěnách tlakového celku, že ani při zvýšeném napájení nelze udržet nejnižší stav vody v kotli (popř. průtok vody u horkovodních a průtočných parních kotlů), nebo které by mohly přímo ohrozit bezpečnost osob a okolí
• při závažné poruše zazdívky (např. při nebezpečí zřícení její části) nebo při nepřípustném ohřátí nosné konstrukce kotle
• při výbuchu nespálených plynů v topeništi, při němž mohl být poškozen tlakový celek kotle nebo jeho zazdívka
• při vzniku nebezpečných deformací na stěnách tlakového celku kotle
• ve všech případech, kdy je stavem kotelního zařízení bezprostředně ohrožena bezpečnost osob a okolí
• nastanou-li v kotelně, popř. v tepelné dozorně takové poměry (špatná viditelnost, požár apod.), že spolehlivou obsluhu kotle nelze zajistit
• při překročení nebo podkročení nejvýše dovolených parametrů podle čl. 79 a 80 po delší dobu než je stanoveno v provozních předpisech výrobce
• dojde-li u kotlů s výtavnými ohništi k zatavení výtokového otvoru, takže není možný odvod tvořící se strusky, popř. dojde-li k takové poruše odstruskovacího zařízení, že je vyřazeno z provozu, takže zatavení výtokových otvorů hrozí a není možno provést opravu podle čl. 84
• vyskytnou-li se za provozu neobvyklé jevy, jejichž příčiny nelze zjistit a odstranit
• ve všech případech stanovených provozními předpisy výrobce

60°C, zda je tlakový celek vyprázdněn a dostatečně vyvětrán, jakož i zda v topeništi nehrozí uvolnění a pád struskových nebo popelových nánosů, popř. zdiva. Je-li tomu tak, musí být před vstupem do topeniště nánosy, popř. uvolněné zdivo zvenčí odstraněny. Kromě toho se musí tam, kde to bezpečnost pracovníků vyžaduje, použít vhodné ochranné pomůcky (např. ochranné sítě, přilby apod.).

Vnitřní revize kotle

Předmětem vnitřní revize je především zjištění stavu dostupných stěn tlakového celku kotle, a to jejich vnitřního i vnějšího povrchu.

Vnitřní revize kotlů se provádí:

a) před a po každém čištění parního kotle na straně pracovní látky, nejpozději však vždy po jednom roce provozu. U parních kotlů s bezvadnou úpravou napájecí vody a s jmenovitým množstvím vyrobené páry od 50 t/h výše, které po celoročním provozu pracují normálně a u nichž lze s ohledem na jejich stav očekávat další spolehlivý provoz, může revizní technik prodloužit lhůtu vnitřní revize, nejdéle však o jeden rok

b) nařídí-li ji dozorčí orgán

c) má-li být znovu uveden do provozu kotel vyřazený z provozu na dobu delší než 1 rok

d) před a po každé generální opravě nebo přestavbě kotle

e) před a po každém přemístění stabilního kotle

f) u kampaňového (sezónního) provozu před zahájením každé kampaně (sezóny)

g) ve všech případech, kdy z důvodu ohrožení bezpečného provozu bylo nutno kotel ihned odstavit

h) po zhoršení předepsané jakosti napájecí nebo kotelní vody, které může mít za následek nebezpečné znečištění nebo poškození stěn parního kotle

i) po překročení konstrukčního, popř. nejvyššího přetlaku nebo nejvyšší teploty, při němž mohlo dojít k nepříznivým změnám vlastností materiálu stěn kotle

Průlezy a čistící otvory tlakového celku kotle podle ČSN 07 0620 smějí být otevřeny až po zchladnutí jeho obsahu na nejvýše 80°C v úrovni vodní hladiny.

Přesnost údajů provozních tlakoměrů musí být kontrolována kontrolními tlakoměry s odpovídajícím rozsahem stupnice, a to při každém podezření na nesprávnost údajů provozních tlakoměrů, např. nesouhlasí-li údaj tlakoměru s otvíracím tlakem pojistných ventilů apod., avšak nejméně jednou za rok. Nejméně jednou měsíčně se musí provádět nulování tlakoměrů. Není-li stupnice tlakoměru příslušně korigována, je nutno při tom přihlížet k hydrostatickému tlaku. Pokyny pro kontrolu a nulování provozních tlakoměrů musí obsahovat místní provozní předpisy. Výsledky kontrol se zapisují do provozního deníku kotle.

Přesnost údajů provozních tlakoměrů musí být kontrolována kontrolními tlakoměry s odpovídajícím rozsahem stupnice, a to při každém podezření na nesprávnost údajů provozních tlakoměrů, např. nesouhlasí-li údaj tlakoměru s otvíracím tlakem pojistných ventilů apod., avšak nejméně jednou za rok. Nejméně jednou měsíčně se musí provádět nulování tlakoměrů. Není-li stupnice tlakoměru příslušně korigována, je nutno při tom přihlížet k hydrostatickému tlaku. Pokyny pro kontrolu a nulování provozních tlakoměrů musí obsahovat místní provozní předpisy. Výsledky kontrol se zapisují do provozního deníku kotle.

Je-li úchylka mezi údaji provozního a kontrolního tlakoměru v rozmezí mezi nejvyšším a nejnižším používaným tlakem větší než 5% nejvyššího tlaku na stupnici uvedeného, musí být nesprávně ukazující provozní tlakoměr nahrazen správným. Není-li okamžitá výměna možná, musí být na provozním tlakoměru vyznačena příslušná korekce.

Přídavná voda musí mít takové vlastnosti, aby po smíšení s kondenzáty měla napájecí voda složení požadované touto normou.

1MPa = 10ATM = 1000kPa = 10Bar = 100m vodního slupce

1ATM = 100kPa = 0,1MPa = 1Bar

Stav vody v kotli má být udržován v úzkém rozmezí kolem normálního stavu hladiny. Nesmí klesnout pod nejnižší ani stoupnout nad nejvyšší přípustný stav podle ČSN 07 0620.

Na tlaku nad hladinou kapaliny. Bod varu kapaliny je teplota u kterého tlak páry kapaliny se rovná environmentálnímu tlaku obklopovat kapalinu. Kapalina v prostředí vakua má nižší bod varu než když kapalina je u atmosférického tlaku. Kapalina v prostředí vysokého tlaku má vyšší bod varu než když kapalina je u atmosférického tlaku. Jinými slovy, bod varu kapalin se mění s a závisí na obklopujícím environmentálním tlaku. Normální bod varu (nazývaný atmosférický bod varu nebo atmosférický tlakový bod varu) kapaliny je zvláštní případ ve kterém tlak páry kapaliny se rovná definovanému atmosférickému tlaku u hladiny moře, 1 atmosféra.

• znát obsluhované kotelní zařízení a stav plnění příkazů revizního technika
• dbát, aby se v kotelně nezdržovaly nepovolané osoby
• nevzdalovat se od obsluhovaného kotle, popř. skupiny kotlů s výjimkou krátkodobého zdržení v blízkosti kotelny, nutného v zájmu obsluhy kotle nebo při použití hygienického zařízení - za krátkodobé vzdálení se považuje doba do 5ti minut. Podmínky tohoto ustanovení odlišné lze stanovit po předchozím souhlasu dozorčího orgánu
• provádět předepsané záznamy do provozního deníku kotle
• ohlásit nadřízenému pracovníkovi neprodleně každou poruchu nebo závadu na obsluhovaném kotelním zařízení
• podrobit se nejméně jednou za tři roky prověrce odborné způsobilosti před pracovníkem stanoveným provozovatelem
• podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným zvláštními předpisy

Poměr mezi výrobním teplem a teplem přiváděným do kotle.

Tah vyvolaný rozdílem hustoty horkých spalin ve svislém sloupci okolního vzduchu.

Ztráta tepla nespálenými plynnými hořlavými složkami odváděnými z kotle ve spalinách.

1. chemická nedokonalost spalování
2. tepelná energie odcházející v plynných spalinách
3. vlastnosti paliva
4. technologie kotlů
5. regulační rozsah hořáku

Armatury tlakového systému kotle.

Vhodně upravená směs vratného kondenzátu a přídavné vody napájecí. Vzorky napájecí vody se odebírají před anebo za napájecí hlavou.

Oběh ve výparníku v důsledku rozdílné hustoty pracovního média ve varných a zavodňovacích trubkách.

Tvrdou usazeninu na vodní straně tlakového systému vznikající z některých minerálních látek obsažených v kotelní vodě (kotelní kámen).

Kotelní kámen je směs minerálů, které se vylučují ve formě pevného povlaku na stěnách nádoby, v níž dochází k varu tvrdé vody. Velkým problémem je zvláště u kotlů s otevřeným oběhem vody. Kotelní kámen má velmi malou tepelnou vodivost, a proto se snižuje účinnost kotlů. Jeho usazení ve větších vrstvách je navíc nebezpečné, protože může dojít k nedostatečnému nebo nerovnoměrnému ochlazování kotlové stěny vodou a tím jejímu vyhřátí nebo prasknutí a následné explozi kotle. Havarijní stav se projevuje sníženou účinností ohřevu vody, provoz kotle je často provázen nestandardními zvukovými projevy (praskání, bouchání, silné hučení). Havárii lze odborně řešit takzvaným ,,chemickým čištěním technologických systémů".

Iontová výměna je proces, při kterém jsou ionty tvrdosti, zejména ionty vápníku (Ca²⁺) a hořčíku (Mg²⁺), nahrazovány ionty sodíku (Na⁺). To se provádí pomocí speciálních iontovýměnných pryskyřic, které mají vysokou afinitu k iontům vápníku a hořčíku a vyměňují je za ionty sodíku.

Výhody změkčování vody

• Prevence tvorby vodního kamene: Odstraňováním iontů tvrdosti se předchází usazování vodního kamene na stěnách kotle a v potrubí, což zvyšuje účinnost a prodlužuje životnost zařízení.
• Zlepšení účinnosti: Měkčí voda zlepšuje tepelnou vodivost a tím i účinnost přenosu tepla.
• Snížení nákladů na údržbu: Snížená tvorba vodního kamene vede k nižším nákladům na údržbu a opravy.

Katex je měnič kationtů. Funkční skupina katexů má záporný náboj, protiiont kladný náboj. Cílem katexu je odstranění kationtů z vodného roztoku.

Tento proces je nezbytný pro správnou funkci kotlů, protože tvrdá voda může způsobit vážné problémy s usazováním minerálů, což snižuje účinnost a může vést k poruchám zařízení.

Odplyňováním napájecí vody - snížením obsahu plynů (O2 a CO2) v napájecí vodě na požadované koncentrace termickou nebo chemickou cestou.

Umělé zvyšování hodnoty pH pracovního média.

Alkalizace je proces zvyšování pH vody přidáním alkalických látek, jako je hydroxid sodný nebo fosforečnan sodný, za účelem snížení kyselosti vody. Tento proces je důležitý pro prevenci koroze kovových částí kotle a potrubí tím, že se vytváří alkalické prostředí.

Odkalovat se musí krátce, u parních kotlů při takovém výkonu, aby dostačoval průtok napáječek. Způsob odkalování musí být určen provozními předpisy výrobce a rozpracován v místních provozních předpisech. Během odkalování a po jeho skončení se musí pečlivě sledovat stav vodní hladiny ve vodoznacích, u horkovodních kotlů též na vodoznacích expanzní nádrže.

Po uzavření armatur musí být ověřena jejich těsnost (např. kontrolou teploty odkalovacího potrubí).

Stupnice tlakoměrů musí ukazovat přetlak v barech. Nejvyšší pracovní přetlak musí ukazovat stálou a snadno viditelnou červenou značku na tlakoměru.

Přístroj k měření tlaku páry musí být připojen k sifonu nebo podobnému zařízení, které má dostatečnou kapacitu pro zachycení vody v trubici tlakoměru. Trubka musí být dostatečně velká a má mít pokud možno zařízení pro odkalení.

Kotel musí mít přístroj k měření tlaku páry (tlakoměr), s nejmenším průměrem stupnice 100 mm, připojený k parnímu prostoru buď přímo, přes sloupec přístroje, který indikuje úroveň hladiny vody, nebo přes parní přípojku.

Do 4. třídy.

1. třída - opravňuje k samostatné obsluze kotlů první třídy, tj. parních kotlů s jmenovitým množstvím vyrobené páry nad 115 t/h
2. třída - opravňuje k samostatné obsluze kotlů druhé třídy, tj. parních kotlů s jmenovitým množstvím vyrobené páry nad 50t/h do 115 t/h a horkovodních kotlů s tepelným výkonem nad 35 MW
3. třída - opravňuje k samostatné obsluze kotlů třetí třídy, tj. parních kotlů s jmenovitým množstvím vyrobené páry nad 8 t/h do 50 t/h a horkovodních kotlů s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW
4. třída - opravňuje k samostatné obsluze kotlů čtvrté třídy, tj. parních kotlů s jmenovitým množstvím vyrobené páry do 8t/h, horkovodních kotlů do tepelného výkonu 5,8 MW, jakož i všech ostatních kotlů kapalinových

Středotlaký kotel - kotel produkující páru o přetlaku v rozmezí 0,05 až 1,6 MPa včetně.

U přímých vodoznaků je nutno ze provozu zabránit jejich ucpání. U kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa se to děje profukováním, a to nejméně jedenkrát za směnu. Profukuje se zvlášť parou při uzavřeném přívodu vody a zvlášť vodou při uzavřeném přívodu páry.

Pojistné ventily se musí funkčně přezkušovat, a to u parních kotlů s konstrukčním tlakem do 1,55 MPa jejich odlehčením nejméně jednou za týden.

Odfouknutí pojistného ventilu za provozu, zapsané do provozního deníku, se považuje za jeho přezkoušení.

Ukazatelem úrovně hladiny vody.

Parní kotel, kromě nízkotlakých kotlů, musí být vybaven nejméně dvěma přístroji, které indikují úroveň hladiny vody (vodoznaky), přičemž jeden z těchto přístrojů musí být z průhledného materiálu a musí být přímo připojen k plášti kotle. Druhý přístroj může indikovat úroveň hladiny vody dálkově nebo to může být přístroj alternativní. U nízkotlakých kotlů se požaduje pouze jeden přímý přístroj.

Nejnižší přípustnou hladinu vody.

Tato část této evropské normy stanoví požadavky na výstroj válcových kotlů z hlediska bezpečnosti, definovaných v EN 12953-1, bez ohledu na stupeň dohledu.

Jednou za směnu.

5 let

Osvědčení o odborné způsobilosti k obsluze.

Nejméně jednou za tři roky (1x za 3 roky).

Při spalování paliva vzniká ve zvýšené míře oxid uhelnatý v následujících případech:

1. Nedostatek kyslíku: Pokud je během spalování nedostatečný přívod kyslíku, dochází k neúplnému spalování, což vede k tvorbě oxidu uhelnatého místo oxidu uhličitého.

2. Nízká teplota spalování: Při nízkých teplotách spalování není dosaženo dostatečné energie pro úplnou oxidaci uhlíku, což také vede ke zvýšené tvorbě oxidu uhelnatého.

3. Nesprávné seřízení hořáků: Špatné nastavení hořáků může vést k neoptimálnímu směšování paliva a vzduchu, což způsobuje neúplné spalování a následnou produkci oxidu uhelnatého.

Oxid uhelnatý (CO) má následující vlastnosti:

1. Bezbarvý a bez zápachu: Oxid uhelnatý je plyn, který nemá žádnou barvu ani zápach, což jej činí obtížně zjistitelným bez použití speciálních detekčních zařízení.

2. Vysoce toxický: CO je velmi jedovatý plyn, který se snadno váže na hemoglobin v krvi, čímž brání transportu kyslíku do tělesných tkání a může způsobit otravu nebo smrt.

3. Hořlavý: Oxid uhelnatý je hořlavý a může tvořit výbušné směsi se vzduchem, zejména v uzavřených prostorách s nedostatečnou ventilací.

Účinná první pomoc při otravě oxidem uhelnatým zahrnuje následující kroky:

1. Přemístění postižené osoby na čerstvý vzduch: Okamžitě vyveďte nebo vyneste postiženou osobu z oblasti, kde došlo k expozici oxidu uhelnatému, do dobře větraného prostoru nebo ven na čerstvý vzduch.

2. Zavolání tísňové linky: Ihned zavolejte tísňovou linku (112 v Evropě) a informujte o situaci, aby byla zajištěna rychlá lékařská pomoc.

3. Poskytnutí kyslíkové terapie: Pokud je k dispozici, podejte postižené osobě 100% kyslík prostřednictvím kyslíkové masky, což může pomoci rychle snížit hladinu oxidu uhelnatého v krvi. Tuto terapii obvykle provádějí zdravotničtí záchranáři po příjezdu.

4. Resuscitace: Pokud postižená osoba nedýchá nebo nemá tep, začněte s kardiopulmonální resuscitací (KPR) a pokračujte až do příjezdu záchranné služby.

Je důležité jednat rychle a rozhodně, protože otrava oxidem uhelnatým může být velmi nebezpečná a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Cesta pracovní látky začínající uzávěrem na vstupu napájecí vody do kotle a končící parním uzávěrem zahrnující výhřevné plochy, komory, bubny, parovodní separátory, převáděcí potrubí a jemnou armaturu.

Korekční úprava pH, zbytková tvrdost vody.

Dávkování fosforečnanu sodného do vody za účelem vázání zbytkové tvrdosti a alkalizace vody.

Zpětným ventilem a samostatnou uzavírací armaturou.

Hodnota pH napájecí vody kotlů podle ČSN EN 12953-10:2008 musí být v rozmezí 8,5 až 10,5 .